Červenec 2009

Princezno- Míša Valčíková

29. července 2009 v 14:12 | Merely |  Básně
Vidíš princezno?
Už vysvitlo světlo,
ale Tobě už nepomůže,
papír Tě opustí,
tužka Ti vypadne,
co miluješ,
budeš dál milovat,
čas se Ti zastaví,
hodiny co v srdci máš,
lásku z něj nevyndáš,
pro Tebe,
tma tu je.
Už nechceš,
nemůžeš dál,
nechceš už prát se sama,
nemáš sílu,jsi u konce,
zbyly Ti básničky,
co olest se z nich odráží,
nikdo je nečte.
Jen sedí a píše.
Princezna?
Nemá se ráda,
zrcadlo pohledem rozbíjí,
střepy letí,
slunce hladí po tváří,
iklidňuje,
ale přesto slzy stékají,
jiná už nebude.
Nezůstane,
už nebude tápat mezi životem a smrtí,
nechce a nemůže,
kdo uvěří?
nikdo nepochopí,
ona sama nechápe,
vidí spoustu otazníků,
miluje a trpí,
bojí se a prosí,
bojí se smrti.
Ale musí skončit,
ví to,
odvaha ji nesmí opustit,
vždyť chce to.
Nádherné ráno,
jedno z posledních,
doufá a věří,
pokazila všechno,nejí a nepije,
čeká na chvilku,
bojí se strachu,
že ji zas zradí,
postaví hradbu,
mezi ní a smrtí,
ale ona ví že se to nesmí stát,
musí smrt dokonat,
objímá alíbá,
slza steče po tváři,
ohlídne se,
srdce ji zabolí,
to co jí i bolest přínáší,
má ráda,
pro to obětí,pro tu nevinnost,
sedí a píše,
kroky slyší,
myšlenky letí jí,
a ona píše,
je proradná,snad v rukou Satana
Satan nebo Bůh?
Kdo dal jí její mysl?
Zkazila to všechno sama?
Jen si trp,zasloužíš
Pch princezna?!
Pro nikoho nejsi,
jen věčná nevěsta tmy,
občas se vydereš na světlo,
ale po čase spadneš zpátky,
nedokážeš nic,
chodíš a ničíš sebe,
nikdo to nevidí,
Tebe ta bolest ze sebe proráží.
Černá mrcho,
jsi tu jen pro sebe,
černá princezno,proto trpíš,
chtěla bych život věnovat,
tomu kdo ho měl rád,kdo měl přátele,
kdo nezradil sebe.

Kroměříž

28. července 2009 v 10:22 | Merely |  Moje obrázky

jen pozdrav

27. července 2009 v 9:48 | Merely |  Srdce
Opět zdravím z Řecka. :) Plánovaný příjezd se posunuje o týden, takže se vrátím až další týden, tedy 7.srpna. Zajímalo by mě, jaké je tam u nás počasi :D Tady je krásně, včera byla večer druhá bouřka, ale jinak v pohodě. :)))
Mám novou tašku :D:D Ahooj :)

with Love

26. července 2009 v 11:33 | Merely |  Moje obrázky

Details

25. července 2009 v 16:04 | Merely |  Moje obrázky

Oblíbené knihy

24. července 2009 v 12:54 | Merely |  Moudra

My děti ze stanice Zoo... knížka, kterou doporučuji všem čtenářům zajímající se o tématiku drog. Skutečný příběh, který se odehrál v německém hlavním městě Berlín mě oprabdu zaujal. Kniha byla dokonce zfilmovaná, avšak film je zakázán...
Pusinka od Karla Žiláka.. Knihu jsem zatím nečetla, ale těším se na ni. Taktéž patří do tématu drog. Volným pokračováním je kniha s názvem Jehla.
Posedlá strachem je výborná kniha vyprávějící o dívce, která měla trauma snad ze všeho. Dá se říci, že zešílela a pokusila se spáchat sebevraždu. Dostala se do psychiatrické léčebny, kde ji pracovníci dali novou naději a zbavili ji strachu...Od Jany Frey mám ráda ještě Sofiin příběh, kdy se jedná o dívku, která neměla doma lehký život a pod nátlakem matky a jejího přítele, postupem času manžela... byla nucena utéct z domova. Její následující život se odehrával na ulicích.
Knížku přes matný sklo si musíte přečíst každý sám abyste pochopili její obsah. Každopádně mě zaujal autorčin nápad... Doporučuju :)

Půjdeme spolu

23. července 2009 v 11:35 | Merely |  Moudra
Video k básničce :)))


Skutečnost?

22. července 2009 v 14:00 | Merely |  Jedna cestička
Skutečnost?

Stál uprostřed bílé záře a sledoval dění okolo sebe. Mihotající se světélka ho pálila v očích. Zorničky se mu stáhly. Zamžoural. Cítil se klidný. Jako by ta bílá záře patřila jemu a okolo něj nebylo už nic.
Posadil se. Neví, jestli je to sen. Nedá se říci, jestli sedí na betonové dlažbě nebo dřevěných deskách přikryté bílým závojem.
Cítil vůni deště. Čistotu a chlad.
Na temeni se mu postavily chloupky. Zpozoroval husí kůži na svých pochudlých rukách. Dlaněmi se proplétaly drobné žilky. Kde to jsem? Tolik bílého světla. Znamená to snad slitování?
Uvolnil stažené svaly. Položil se celou vahou na bílou záři, která ho zcela obklopovala. Vyčkával. Hodinu, dvě, jeden den, týden i měsíc a celé roky. Ve skutečnosti jen pár vteřin než uviděl první barevná kouzla svého světa.

Milow - Ayo Technology

20. července 2009 v 17:15 | Merely |  Moudra
Tahle písnička je pro mě hitem léte. Hodí se do jakékoli letní nálady...


Doufala jsem

19. července 2009 v 10:05 | Merely |  Básně



Doufala jsem

Kolikrát si mi lásku sliboval?
Tvrdil si, že jsi mě miloval.
Zůstala jsem sama.
Dnes postarší dáma,
s vráskami okolo očí.
Osud za mnou pořád kráčí.
Nechci nést břemeno,
které tobě bylo svěřeno.

S nadějí jsem doufala
a stokrát plakala.
Tajně do polštáře,
vždy večer,
když máma obrátila
stránku z kalendáře.

Zavřela jsem brány
k okolní světům.
Naděje staré dámy
patří vyčítavým pohledům.

Vzpomínala jsem ve snech.
Ledové ruce hladily
má rozpálená záda.
Doufala jsem ve dnech.
Temné duše špatně radily,
i přes to tě mám stále ráda.

Čas ukradl mi mládí.
Láska mé srdce nadále svádí.
Doufám, věřím bez naděje.
Čekám na člověka,
který se na mne usměje.