Červen 2009

Změním to tu

29. června 2009 v 12:05 | Merely |  Srdce
Ohraný vzhled... chtělo by to nějakou změnu, když má být údajně to léto :D

Love OE

28. června 2009 v 11:56 | Merely |  Moje obrázky



Prázdniny

27. června 2009 v 11:57 | Merely |  Srdce
Jsou tady ... Dva měsíce volna a nového poznání. Těším se, ale také se bojím. Nevím, co se stane, co nám přinese budoucnost. Uvidíme :)))

Máj- úryvek

16. června 2009 v 17:33 | Merely |  Básně

Jaké je nežít?

Tam všecko jedno, žádný díl
vše bez konce , tam není chvíl,
nemine noc, nevstane den,
tam času neubývá.
Tam žádný ,žádný , žádný cíl ,
bez konce dál ,bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé , nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá.
Bez konce ticho , žádný hlas ,
bez konce místo , noc , i čas -
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se 'nic' nazývá.
A než se příští skončí den,
v to pusté nic jsem uveden.

Andělé

13. června 2009 v 21:46 | Merely |  Moje obrázky
miluji tě

Love

13. června 2009 v 16:28 | Merely |  Moje obrázky


Přemýšlela jsem ...

12. června 2009 v 23:27 | Merely |  Moudra
Přemýšlela jsem ...

Každá chvilka, kterou prožívám samotná je horší než minulost. Dnes jsem si uvědomila, jak je těžké vycházet s lidmi po jakémkoli zklamání. Jen pár slov stačilo a já pocítila bolest. Bolest minulosti a představy, že ztratím tolik milovanou přátelskou duši. Nevím... jestli vypršela slova. Nebo je na druhé straně dávka zloby a ignorace. Nevyznám se v tom. Časem přijdou lepší časy, kdy se člověk opět cítí šťasten.

Když teď zavřu oči... vybavím si ty nejkrásnější chvilky, jaké jsem kdy zažila. Cítím vůni zelených stromů a hlasitý zpěv ptáků. Letní sluníčko příjemně hřeje… Srdce naplněné štěstím a láskou. Pocity nedočkavosti a napětí. Úsměv…jen mírný, přátelský, ale tam uvnitř je láska… spousta lásky, která zaplavila celé tělo. Omámila rozum…Dva lidé, šťastní… zamilovaní …Strach, slzy, bolest a nekonečná láska… Vrátím se zpět do reality. Nebolí to, jen tam uvnitř cítím slabé prázdno a stesk. Jako bych se opět začala vyrovnávat s bolestí, která mi byla dána.

Poznala jsem samu sebe. Toho, čeho jsem schopná. Nenávidím na sobě určité stránky, které zůstanou uzamčeny v mém nitru. Není třeba mluvit o svých chybách, které okolí nevidí. Nedostatky, které mě doplňují a dělají tak kompletní mou osobu.

Zastavil se mi čas. Bylo mi na nic .. právě dnes. Jen na malou chvíli. Potácela jsem se po domě s prázdnou hlavou a nevěděla co dělat dřív. Hodiny tikaly hrozně rychle, ale já si neuvědomovala kolik je hodin. Když zvonil telefon, zasklila jsem to. Až potom, po několika minutách jsem si uvědomila, že mě kamarádka prozvání. Jako bych se ztratila sama v sobě. Nevěděla jsem co dělat.
Doufala jsem jednu chvíli, že tohle všechno je jen zlý sen. Nevím, jestli mi bylo na zvracení nebo pouze malý výpadek. Takovou chvíli jsem zažila jen párkrát...

Pocítila jsem strach o bližního svého. Jedna část mého srdce si chtěla ublížit. Představa, že by se jí něco stala je zničující.

Žárlivost a lhostejnost… City, kterých se chci zbavit. Jen na pár chvil se dostanu do transu, pár chvil a vše se dá zničit. Přijdou hádky a celé přátelství je v háji.

Na závěr … Má hlava je zatížená myšlenkami … Je jich tolik. Mé srdce … přetéká láskou.

Moudra

12. června 2009 v 21:40 | Merely |  Moudra
* Mlč! Protože slova v lásce jsou nedostačující.
*Blázni májí rádi bláznivé věci. Jak se mám tedy stát bláznem když bláznivé věci odsuzuji? Nejsem tedy bláznem?
*Jako bych viděl minulost. Čím více jsem šťastnější, tím víc si uvědomuji, jak se stále věci opakují.


Bez obrazu :D

9. června 2009 v 14:47 | Merely |  Srdce
Zdravím z informatiky. Nemám obrazovku :D ... Těším se na prázdniny. Srdečně vás zvu na náš rozlučák, který bude katastrofální :D

Víra v lepší časy a novou naději může být cesta k lásce a spokojenosti...