Květen 2009

Zdravím

26. května 2009 v 11:32 | Merely |  Srdce
Obrazovka v nedohlednu .. Místo počítače jsem sáhla po knížkách. Doma mám básniček nepočítaně, které bych sem měla přepsat.... Bude to ještě asi nějakou dobu trvat. Zatím se tu mějte a užívejte si života :)

V životě se najdou chvíle, kdy je lepší mlčet, než projevovat své city slovy.

Víkend

22. května 2009 v 12:58 | Merely |  Srdce
Nejede mi PC :( .. Dneska budu asi celé odpoledne v knihovně a o víkendu máme oslavu a budu doma... Učit se fyziku a dívat se na filmy :D ...
mějte se :))

Život je někdy sladší, když se naučíme vycházet se zlem a lidmi, které nenávidíme.

že by pozdní deprese?

19. května 2009 v 11:36 | Merely |  Srdce
Pročítám si články na netu, sleduji profily a prohlížím si nové fotky. Při tom cítím, jak mě tam uvnitř něco bolí... Něco, s čím už jsem se dávno smířila. Doma mi nejede PC... Dneska budu sedět ve výtvarce u zápisu.. Místo informatiky... nechcete se zamnou stavit?:D potěšit mě abych zahnala nudu :D:)

Příští týden jedeme na výlet... v sobotu jsem byla v Polsku a tuhle sobotu je u Tetoura koncert, na který jsem chtěla jít víc jak půl roku.. Konec, byla jsem na Sladech. To mi stačilo. Není to tak barevné, jak se zdálo před nějakou dobou... Jsem ve škole. Máme angličtinu. Nudím se a tak píšu nesmysli. Až ze mě bude zase normální člověk, ozvu se. :))

Lásky čas

13. května 2009 v 13:03 | Merely |  Básně





Básnička věnovaná Lukášovi. Děkuji, že jsi tu pro mne jako přítel. Máš zlatou povahu, které si vážím. :)

Lásky čas

Den za dnem pomalu plyne,
poslední naděje v srdci hyne.
Přísahala na svou lásku,
jen stěží semkla rty.
Sledoval spanilou krásku,
jak mění se jí slzy na ledové kry.

Polibek daroval voňavým vlasům,
nadále naslouchal tichým hlasům.
Šeptal slůvka, slůvka něhy,
objímal ji, jako srdce břehy.
Víčka pomalu sklopila
a myslela na jiného tajně.
Tím milému srdce zlomila.
Nadále doufala marně.


Uprostřed večera,
když den upadal do šera.
Vlál bílý šál.
Vítr si s ním hrál.

Pod stromem dva leží.
Oba dýchají stěží.
Milují se.
On ji a ona jeho?
Kde má milého svého?

V srdci nachází se dva muži.
Jeden dostal se jí nedávno pod kůži.
Druhý ji déle miloval.
Lásku neustále sliboval.
Věřila mu, ale podvedla.
Se synem se zapletla.

Sama sebe prosila.
Cizímu muži víno nalila.
Motýlí křídla zbělaly.
Jejich křehké duše zemřely.

Lehký šál vlaje,
zkoumá ukryté taje.
Hvězdy na nebi září.
Odchází nekonečné stáří.
Tu jedna z nebes spadla.
Andělská křídla zvadla.


Spolu

12. května 2009 v 16:56 | Merely |  Básně




Půjdeme spolu

Půjdeme spolu
vedle sebe
na kraj světa.
Skočím za tebou dolů,
do propasti,
protože mám jen tebe.
Ať se mne nikdo neptá:
Proč si chceš život vzít?
Takto musím jen snít.
Sama, pláču bolestí.
Dáma, potlačující své neštěstí.

Ruku v ruce,
jako šťastná dvojice
půjdeme na samí konec.
Jsem sobec,
když chci tě pouze pro sebe
při pohledu na blankytné nebe.

S úsměvem na tváři
a jiskrou v oku.
Štěstí z nás září,
když jdu po tvém boku.

Neznám klam,
který nosíš v srdci.
Dostal si mne tam,
kam už nikdy spadnout nechci.

Na konci světa
zůstanu bezmocně ležet.
Ubíhají léta
a já život nechám běžet.

Nehybně sedím
a neustále pláču.
Do prázdna hledím
a ve snech do propasti skáču.

Promítám si dny,
jak jsme spolu šli.
Na kraj světa.
Jsou to pořád jen sny,
kterých vzdát se nechci.
Stačila jediná věta.
Slovo, které zarylo se do hlavy.
Pohřbilo cizí obavy.

Slzy po tváři spouštím,
pomalu pak zase rychle.
Lásku stále neopouštím.
Vzpomínám pořád na šťastné chvíle.
Pomalu a jistě vzdávám se svého cíle.

Půjdeme spolu vedle sebe,
na samotný světa kraj,
jako dva zamilovaní Andělé,
kde najdeme vytoužený ráj.

Zrazená

12. května 2009 v 16:28 | Merely |  Básně
Zrazená

Dá se odpustit zrada?
Ponížení, jemuž bylo mé srdce břemeno.
Ztratila se všechna chvála.
Mé srdce bylo zrazeno.

Falešná slova
klamala jej dnes a denně.
Nyní naplnila ho zloba.
Nenávidí, jako miluje stejně.

Přestávám doufat,
že se mi dostane lásky.
Musím jen zoufat,
jakmile objeví se další vrásky.

Z krku strhla jsem
památku nejdražší.
Do pekel se vrhla,
o mou duši je bohatší.

Milovat znamená být šťastným?

12. května 2009 v 16:19 | Merely |  Básně

Milovat znamená být šťastným?


Milovat znamená být šťastným?
Ať se život zdá sebevíc krásným,
vždy zemře i poslední naděje.
Pak se má duše bolestně zachvěje.

Z posledních sil
dýchám na tomto světě.
Jen málo chvil
se vyrovná do detailu téhle.
Nicotné bolesti a zradě.
Klaním se před sochou páně.
Prosím jej o odpuštění,
ať promine mi soužení,
kterým jsem trápila
všechny své blízké.
Jako loutka jsem se klanila
před falší.
Byl straší .

Rozumem, kterým naplňoval
všechny okolo sebe.
Vždy, když mne uklidňoval,
upřel svůj pohled na nebe.

Když srdce bolí

12. května 2009 v 15:51 | Merely |  Srdce
Když srdce bolí, tak píši básně. Za včerejší noc jsem jich napsala asi pět.

Podruhé stejná rána do srdce

11. května 2009 v 18:04 | Merely |  Srdce
Podruhé stejná rána do srdce, ted se však probouzí nenávist a zklamání.

Když mé srdce myslí

11. května 2009 v 12:09 | Merely |  Moudra




*Proč mám jít na konec světa pro kousek lásky, když jí mám kolem sebe tolik? Protože ta láska, která je mému srdci nejdál, je nejkrásnější.

*Každý cit jednou vyhasne. I nenávist k vlastnímu já.

*I když jsi zavřený v kleci, máš tolik volnosti, aby ti mohla odemknou zámek a ty jsi vyletěl jako pták k nebesům. Musíš jen věřit a svou vlastní mysl uvolnit natolik, aby byla schopná vrátit tvé představy skutečnými činy.